Luxusní Archa Noemova   (Karibik) 

05.06.2017

Kdysi jsem se vydala na druhý konec světa s jedním kufrem a vidinou úžasně prožitého roku v USA jako au-pair.  Jednou z motivací pro toto rozhodnutí byla moje touha objevovat svět. Právě tato cesta měla být začátkem mého snu. Ale pojďme už se do té doby, kdy mi bylo sladkých dvacet vrátit, aneb povím Vám v sérii článků příběh o tom, kterak dvě chudé holky do Karibiku vyrazily.

Fort Lauderdale / Miami, USA                                                            Neděle 17.12. 2006

Samotné se mi tomu nechce věřit a skoro si to ani nepřipouštím, ale je to tady! I přes všechny překážky, jako například, že jsem neměla s kým jet, nedostatek peněz, vysněný zájezd mi prodali před očima a na poslední chvíli mi řekli, že se nemůžeme zůčastnit, pokud ani jedné z nás není 25 let, mne dnes čeká vysněná PLAVBA PO KARIBIKU. Host rodinka (americká rodina, o jejichž děti se starám) odjela už v pátek na dovolenou do Mexika, kde oslaví židovský svátek Chanuku. V domě, tedy není VŮBEC žádná výzdoba (na rozdíl od zbytku USA) a mne ani nepřijde, že už za týden jsou svátky.  Já už mám Vánoce dnes!

Narychlo ještě píši a posílám vánoční přání   do Čech, zamykám všechny dveře, kterých jich je tu fakt moc a snažím se dopnout můj přecpaný kufr. Jako vždycky s sebou tahám zbytečně moc krámů, abych zjistila, že mi stačí na celou dovolenou 1x kraťasy, 1x sukně, 7x tričko plus ostatní nejnutnější propriety. Mně se však zdá důležité všechno...

Po snídani jedu pro Raquel, au-pair
z Brazílie, která mi odpověděla na můj email přeposlaný mnoha "ópérkám" , ve kterém jsem hledala parťačku    na dovolenou. Viděly jsme se prozatím jen jednou a po telefonu toho moc nenamluvily, protože Raquel přijela   do USA teprve nedávno a s angličtinou je v začátcích. Nějak ale přesto cítím, že si spolu budeme rozumět.

Cesta do přístavu

Společně tedy čekáme před naším domem (ano, rychle jsem si tu zvykla) na Pavlu, jedinou krajanku na stejné pracovní pozici v mém okolí, která nás má odvézt do přístavu v Miami. Ráquel mlčky sedí v autě a nestačí zírat na nás, dvě Češky, zapáleně konverzující v rodném jazyce. Všem cizincům se zdá, že v češtině mluvíme strašně rychle. Oproti tomu angličtina je prý nejpomaleji mluvenou řečí. Jsme tedy v Miami, v přístavu. Loď nacházíme bez problémů. S Pavlou se na rozloučenou objímáme a s Ráquel jdeme vstříc dobrodružství. V té chvíli ještě netuším, že Pavlu vidím naposledy.  

Obří a luxusní Noemova Archa 

Loď společnosti Carnival, nesoucí příznačné jméno Victory (vítězství) je jedna                 z největších, které se po Karibiku plaví. Nemusíme mít tedy strach z nějaké mořské nemoci, poněvadž plavidlo je to velmi stabilní. Nemějte před očima nějakou malou bárku, protože i ten největší parník na Vltavě působí ve srovnání s touto lodí jako David a Goliáš. Představte si spíše malé plovoucí město o 4000 občanech. Ano, takovou má tato téměř Noemova archa kapacitu. 

  • loď váží 101,5 tun
  • má kapacitu 2754 hostů
  • je 273 metrů dlouhá
  • posádka čítá 1100 zaměstnanců

Jakmile vejdete do místního foyer, připadáte si jako ve vymazlenější verzi pražského Hiltonu, který je zrovna připraven na vánoční večírek. Místní lobby vás ohromí spoustou lesklých, osvícených ploch, klikatým systémem shodišť či prosklených výtahů, v jehož středu trůní klavír s barem, kolem kterého se můžete posadit při  vychutnávání si welcome drinku.          A v pětihvězdičkovém hotelu je také potřeba dodržovat určitý dress code. Ani na snídani vás tedy nepustí v plavkách nebo kraťasech, i na večeři se musíte vyfiknout. Třikrát týdně se pořádá gala večeře, na kterou je vyžadován dokonce tzv. cruise elegant dress code, kde se od pánů očekává minimálně tmavý oblek, od dam sváteční oblečení, případně velká večerní róba. 

Jelikož zde na moři platí bezcelní zóna, najdete tu nepřeberné množství obchodů, zejména s luxusním zbožím za výborné ceny. Nechybí tu ani jazz bar, dvě diskotéky, sauna, fitness centrum s lekcemi jógy, ale dokonce tu najdete nepřeberné množství venkovních aktivit, jako je běžecká dráha, terasa na opalování, tobogány, bazény, vířivky a bůhví co ještě. Ani za týden plavby se nedají všechny tyto aktivity do jedné vyzkoušet. Bohužel bazény byly malé a neustále plné, takže pokud si vybíráte loď, na které si chcete každý den zaplavat, Carnival Victory není ta pravá, ovšem tuto malou nevýhodu dožene   v jiných směrech.

Zábava až na prvním místě

Naleznete zde kromě dvou obrovských restaurací i velké kasíno, jako vystřižené z filmu o Las Vegas, velké divadlo pro tisíce hostů, kde se každý večer odehrávají show ve stylu Broadwaye. Do dvou z nich se dokonce můžete zapojit a podstoupit pěveckou soutěž,   na které se vyberou kandidáti  v místním karaoke baru. Nebo si můžete zazpívat jen tak mimo soutěž v Irském piano baru, jehož hlavní aktér sedí na otáčejícím se hledišti a spolu s ním se pohybují i hosté, sedící na barových židlích kolem piana. Vykřikují názvy písniček na přání, za jejichž zahrání sklidí muzikant aplaus a tuzér, což je zde hlavním výdělkem pro každého zaměstnance na lodi, jelikož výplaty jsou příšerně nízké. Samozřejmě, že jsem se těchto párty zůčastnila! Ale zpívat sama na velkém pódiu pro takové množství  lidí byla velká výzva. Nuže, ve dvaceti má člověk kuráže na rozdávání...

Mottem společnosti Carnival je: "Loď plná zábavy"  což naplňuje do posledního detailu.   Na lodi se nemáte šanci nudit ani minutu. Dokonce i po večeři vás čeká netradiční           překvapení. Z ničeho nic se rozezní hudba a číšníci, kteří vám před malou chvíli distingovaně radili výběr z menu a servírovali místní speciality šéfkuchaře,
z ničeho nic vyskočí na několik menších barových stolů ve spodní části restaurace           a začnou synchronizovaně tancovat v sexy rytmech reggaetonu. Když už vás ani do teď nic na lodi nepřekvapilo či nezabavilo, tak tohle rozhodně ledy prolomí.

Zážitek pro všechny smysly

Ani nejlepší egyptský hotel s all inclusive programem neuspokojí vaše chuťové pohárky tak, jako snídaně a obědy ve formě švédských stolů ve dvou patrech restaurace a tříchodová servírovaná večeře, kterou si můžete vybrat z jídelního lístku. Poslední dva dny jsme už musely do našeho jídelníčku zařadit více salátů a omezit laskominy, jelikož se tyto bohaté hody projevily na našich tvarech. Představte si, že mezi personálem často narazíte na krajany z Evropy. Dokonce náš číšník Boris byl ze Slovenska! Potvrdil mi, že jsem jediná Češka na lodi. Tak to se vám v Chorvatsku asi nestane. Naše plavba začínala týden před Štědrým dnem a končila přesně 24.12. Zažily jsme zde s Raquel tedy i velkou Vánoční show s večírkem, což byla zajímavá tečka na závěr. 

Týden luxusu za babku

Po nalodění jsme všichni museli absolvovat krátké krizové cvičení, při kterém nám byly ukázány únikové východy s čluny s instruktáží, kdy i jak nasadit a nafouknout plovací vestu. Potom jsme již mohly jít do svých pokojů. Měly jsme zaplacenou vnitřní kabinu, která měla být bez oken. Ceny plaveb jsem sledovala téměř rok na internetu a  zjistila, že nejlevnější jsou těsně před odjezdem. Zájezd jsem koupila 2 týdny předem. Jen díky čekání na poslední chvíli tak cena klesla o dalších sto dolarů. Byly to děsné nervy, protože mi tuto vysněnou dovolenou mohli prodat před nosem, což už se mi předtím v jiném termínu stalo, ale měla jsem štěstí a o předvánoční plavbu takový zájem nebyl.

Za týden na lodi po Karibiku s programem all inclusive jsme zaplatily každá 500 USD, což v té době bylo cca 10.000 Kč, protože dolar byl kolem dvaceti korun. Pouze alkohol nebyl zahrnut, ale s tím jsme nakonec problém neměly. Koupily jsme si vždy s sebou pivo nebo víno v přístavu. Na lodi si snadno uděláte spoustu přátel. Vždy se našel nějaký dobrodinec, který dvě chudý holky na drink pozval. Nemluvím o mužích, kteří by chtěli případnou protislužbu, ale o moc fajn mladých lidech i rodinách s dětmi, se kterými jsme se spřátelily. Dokonce i personál na lodi nám často dal nějaký ten koktejl zdarma na jejich vrub!

Ale co bylo nejlepší? Loď nakonec nebyla plně obsazena a v tomto případě se umisťují klienti do horních pater, čímž jsme si velmi přilepšily. Nejenže jsme dostaly kabinu s oknem, kterou jsme původně neměly zaplacenou, ale dokonce nás přesunuli do pokoje s vlastním balkónem v předposledním patře lodi, takže si umíte představit ten výhled! Cena takové kabiny má dvojnásobnou hodnotu, což byl pro nás další vánoční dárek!

Ale přejděme již k vyprávení o samotné plavbě a co nás na ní čekalo. Měla jsem několik přání, která zajímavá místa navštívit a vybraný itinerář je splňoval dokonale. Ovšem člověk míní a Bůh mění... Ne všechno se vydařilo podle plánu, ovšem když Vám někdo zavře před nosem dveře, občas narazíte na otevřené okno. Tak i naše cesta měla malé vzestupy a pády. Pro naší cestu jsem zvolila západní Karibik, jehož destinace zahrnovaly vše, co jsem od vysněné plavby očekávala. Jednalo se o exkurzi za dájnou civilizací, šnorchlování na korálových ostrovech, ale i o rodný ostrov mého oblíbeného Boba Marleyho, na kterém se nachází pohádková příroda s několika vodopády.

Příští vyprávění bude tedy o jednotlivých zastávkách naší plavby, kterými byly:

  • Cozumel, Mexiko - Mayské pyramidy
  • Grand Cayman, Kajmanské ostrovy - Město rejnoků, šnorchlování a výlov mušlí
  • Ochos Rios,  Jamajka - vodopády na řece Dunn

Další články na blogu

Kdo to píše?

Veronika J. , nadšená průvodkyně, malá cestovatelka, smělá sboristka a nesmělá sólistka, oddaná dcera i partnerka, ale především  šťastná a vděčná maminka.

Odkud jsem?

No přeci z BOHEMIE (ČR). Bydlím v Praze, kde také provádim turisty po zdejších památkách. Žila jsem ve Spojených Státech a ve Španělsku. Vždy jsem se ovšem ráda vracela zpět do Čech a do Prahy, o které píši články na druhém blogu.

https://www.dopraglu.com

Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky